Kontrola makrostruktury je destruktivní kontrola svarů, jejichž účelem je pozorování vzorku či součástí ve skutečné velikosti nebo při malém zvětšení (max.30x).

V případě svarových spojů se po vybroušení, vyleštění a případně naleptání povrchu vzorku často používá jak pro hodnocení tvaru svaru, způsobu kladení svarových vrstev, odmíšení svarového kovu, tvaru, šířky a charakteru tepelně ovlivněné zóny, hranice ztavení, spojení jednotlivých svarových housenek atd.

Obvykle se zkušební vzorek prohlíží na příčném řezu a zahrnuje svarový kov, tepelně ovlivněnou oblast (TOO) a základní materiál .